Historie Babíku Lubná od roku 1939 do roku 1960

Na konci 19. století jsou v Čechách zakládány první kluby, které se věnují kopané. Na Slavii (1892) a Spartě (1893) postupně vynikají další, a tak je v říjnu 1901 ustaven Český svaz fotbalový jako řídící orgán tohoto hnutí. V roce 1918 je zřízena Kladenská fotbalová župa jako řídící orgán klubů Kladenska a větší části Rakovnicka. Zakládání oddílů kopané mělo vliv i na fotbalové nadšence u nás. V roce 1920 je založen sportovní klub, který ale spíše živořil nežli vyvíjel aktivní činnost a záhy zaniká. Druhý pokus se váže k roku 1930. Možná by jeho činnost pokračovala, kdyby měl větší podporu a pochopení občany. Klub záhy zaniká, až konečně přichází rok 1939 a s ním třetí pokus, který byl úspěšný a klub přes období větších či menších úspěchů pracuje dodnes. 

Vše vzniklo v hospodě

Klub byl ustaven na schůzi v hostinci Štěpána Kejly 8. května 1939. Připomeňme si jména zakladatelů: Byli to Baxa František, Baxa Joseph, Bechyně Bohuslav, Bláha Vladislav, Bretšnajdr Josef čp. 17, Bretšnajdr Ferdinand, Hamánek Jan, Hejda Bohumil, Hejda Emil, Hejda Jaroslav, Hledík Václav, Janoušek Josef čp. 23, Janota Ladislav, Kesl Radomil, Kesl Vladislav, Kořínek Vradislav (Senec), Pergler Jaromír, Pergler Joseph, Suk Ladislav, Vaň Václav, Vaň Vítězslav, Vopat Bohuslav a Tichý Joseph. Předsedou byl zvolen Emil Hejda. 

Po zaniklém klubu nový klub převzal 10 dresů červených, 10 dresů pruhovaných, 1 modrý a 1 červený svetr, 7 párů stulpen, 5 párů chráničů a 6 párů kopaček. Tento výčet uvádím proto, abych doložil fakt, jaký elán museli zakladatelé vynaložit, včetně vlastní finanční podpory, aby činnost mohla začít. Vedle materiálních podmínek limitovala činnost neexistence vlastního hřiště. Při prvních dvou případech činnosti se hrálo na louce pod dnešním čp. 167 (Jen pro zajímavost: hřištěm vedla veřejná cesta a pozemek byl propůjčován blahovůlí majitele.) Po dohodě s majiteli bylo trénováno na hřišti DTJ (bývalé kluziště) a na hřišti Sokola (dnes areál ZŠ) byly hrány zápasy. Jeden velký nedostatek toto hřiště mělo. Pro mistrovské zápasy mělo neregulérní rozměry. Že bylo svažité a bez kabin na převlékání v této době nikomu nevadilo. (Hráči se převlékali v hostinci u Bretšnajdrů a odtud v dresech chodili na hřiště.)

První hrací plocha

Jako červená nit se táhne celým časem jednání o hřišti. V červenci 1939 byl přislíben starostou pozemek. Předběhněme dobu. Vyhovující hřiště bylo vybudováno až v roce 1946. Spolu s novou kabinou bylo slavnostně otevřeno 8. září 1946 v prostoru nad dolem Filip (v té době nebyl v provozu.) Zvláštní ocenění si zasloužili Jiří Pergner a Václav Struna za organizování výstavby hřiště a kabiny. Ale ani toto hřiště nesloužilo dlouho. Po obnovení dolování na dole Filip a pro nebezpečí propadání byl v únoru 1953 požádán důl Rako o finanční pomoc k vybudování hřiště nového. Významně k tomu přispělo sloučení Baníku Rako a Sokola Lubná, ke kterému došlo 29. 3. 1953 a nová jednota dostala název DSD Baník Lubná.

Nejdůležitějším úkolem byla výstavba hřiště a podezdívky pod kabinu. Přes řadu potíží bylo hřiště otevřeno 9.září 1953 ke Dni horníků a po výstavbě kabiny a umývárny je využíváno dosud. Hřiště u Filipky bylo využíváno jako cvičiště Kynologického oddílu Svazarmu a v současnosti v tomto prostoru stojí některé nově postavené rodinné domky. 

Členové klubu skončili v Osvětimi

Po seznámení s peripetiemi ohledně hřiště se můžeme zabývat také vlastní činností oddílu kopané. Již od počátku se klub aktivně zapojoval do fotbalového dění. Byla ustavena dvě mužstva a již 30. 7. 1939 zajíždí SK Lubná k sehrání zápasu do Kralovic, když před tím se hrálo v Chrášťanech. V září 1939 bylo ustaveno družstvo dorostu. V prvním roce byl SK Lubná velmi aktivní: 1. mužstvo sehrálo 12 zápasů, 2. pak 10 zápasů. Nejlepší střelec B.  Bechyně (I.m.) 15 branek. V této době byli fotbalisté vybaveni novými dresy. Koupeno bylo 10 zelených a 10 rudých dresů, 10 bílých trenýrek, 2 sítě na brány, chránítka, míč, 2 duše, 22 stulpen. Finanční prostředky byly získány z členských příspěvků a zisků z tanečních zábav. 

Na schůzi 7. května 1940 byly projednány dva závěrečné body. Jeden sportovní: SK Lubná podal přihlášku, v níž požádal o členství v Kladenské fotbalové župě. Druhý vyplynul ze situace roku 1940. Členství pozbyli ,,márijci”. Rudolf Weil, Hana Weilová, Otto a Miloš Baumovi. Všichni skončili v Osvětimi. K dokreslení tehdejší situace připomínáme, že na hřišti musely být povinně vyvěšené tabulky: Židům vstup zakázán. 

12. 7. 1940 bylo usneseno zřídit oddíl žactva a vedoucím byl jmenován K. Tureček. V této době měl SK Lubná již 165 členů, tj. dospělých, dorostenců a žáků. 

Jen na okraj jedna perlička ze zápisu ze de14. 1. 1941: soused Jar. Vydra (jeho zahrada sousedila po celé délce s hřištěm) chce jako náhradu škody (míč přelétával na zahradu, kde jej za úplatu sbíral a vracel Ant. Bláha) 1 q burgánu, tj. krmné řepy. 

S počtem členů přibýval i počet mužstev. Zpráva za rok 1940 uvádí 3 mužstva dospělých a 1 žákovské. Sehráno bylo celkem 50 zápasů, z toho 34 vítězných, 3 nerozhodné a 13 prohraných. V této době se projevily problémy s rozměry hřiště. Soupeři podávali protesty a kontumačně vítězili. Bylo jednáno s YTC Pavlíkov o pronájmu, ale zda se tam hrálo, není v dokumentech výslovně uvedeno. A tak bylo po přidělení pozemku v roce 1944 započato s prácemi nad Filipkou. O otevření tohoto hřiště jsem se již zmínil.

První schůze po válce

Až teprve 6. srpna 1945 se konala členská schůze, a to zhruba po třech letech. Schůze byly za války zakázány, a tak se čas od času konaly tzv. hospodářské porady. Na této schůzi bylo konstatováno, že řada členů byla povolána na vojnu řada a řada odešla do pohraničí. Tato, po čtyřech letech první členská schůze bilancovala šestiletou činnost SK Lubná. Připomeňme si , které oddíly byly vytvořeny a někdy lépe, jindy hůře vyvíjely činnost. Byly to oddíl kopané, hokeje, házené děvčat, odbíjené, košíkové a stolního tenisu. V porovnání s dnešní situací je zcela jasné, že naši předkové jasně vítězí? A to nebyla k dispozici tělocvična ani vyhovující hřiště.

Sledujeme však především fotbal, a proto neuškodí si připojit statistiku: Dospělí odehráli 168 zápasů, z toho v 89 případech zvítězili, 12 remíz a 67 proher. 

Dorost odehrál 64 zápasů a zaznamenal 39 výher, 6 remízy a 19 proher. Žáci odehráli  70 zápasů, 37 výher,  8 remíz a 25 proher. 

Hubené roky

V řádě zpráv o činnosti se mluví o kamarádském duchu, o nadšení a vůli něco dokázat. V této době kraloval klubovým střelcům Bohuslav Bechyně. Poté odchází do Olympie Rakovník a později s SK Rakovník hraje ligu a na sklonku aktivního hraní se vrací do Baníku Lubná (1948). V jiném duchu se ovšem nesou některé pozdější zprávy (1947). K mistrovskému zápasu se dostavilo pouze 8 hráčů a podle toho vypadaly i výsledky. K podstatné změně v činnosti dochází v roce 1948. Tělovýchova a sporty jsou sjednoceny a u nás dojde o sloučení Sokola a Sportovního klubu. Nadále je sport provozován v TJ Sokol Lubná. V listopadu končí ve funkci předsedy Emil Hejda, který ji vykonával od ustavení klubu, tj. od 8.5. 1939, a je nahrazen Jar. Férem jako vedoucí oddílu kopané. Starostou TJ Sokol zůstal i po sjednocení Václav Šmída až do března 1951, kdy je starostou zvolen Václav Špaček, ředitel dolu Rako.

Konečně Baník!

V průběhu let 1950-51 je činnost odboru kopané v obci v útlumu(vyplývá to ze zprávy na významné schůzi Sokola 22. 3. 1951). Jaký rozdíl proti sezóně 1947-8, kdy SK Lubná hrál I. B třídu. Potvrzují to i konstatování na výroční schůzi Sokola 18.3 1952: za odbor kopané nepodána žádná zpráva, i když I. mužstvo za celý rok sehrálo 8 zápasů a žáci 4. Novým starostou TJ byl zvolen Karel Král. V dubnu bylo poprvé jednáno o nutnosti změny fotbalového hřiště. Byla podána žádost MMV o přidělení místa a 20. září byl pozemek na nové hřiště vyměřen. 26.1. 1953 rezignoval na funkci starosty K. Král a 24. 2. je starostou zvolen E. Hejda a oddíly vede Jiří Pergner. Není-li v dokumentech žádná zmínka o dění ve fotbalovém oddíle, je zaznamenána důležitá změna týkající se celé činnosti TJ. 10. března 1953 je vedeno první jednání o skončení Baníku RAKO a Sokola Lubná. Tato jednání vrcholí 29.3, kde dochází ke sloučení obou TJ pod názvem Baník Lubná. 

Stavba nového hřiště

Práce na novém hřišti byly zahájeny v březnu 1953. Sloučením došlo k oživení i ve fotbalovém oddílu. Byli jmenováni 3 vedoucí výprav k zápasům a B. Bechyně a Joseph Hornof vybírali hráče do sestav na jednotlivé zápasy. Rovněž bylo rozhodnuto v zájmu další činnosti vybudovat dorostenecké družstvo. Do konce dubna bylo sehráno 6 zápasů. Určená sestava k nim byla vyvěšena ve skříňce na čp. 87 a na dole Rako. I. mužstvo bylo přihlášeno do okresního přeboru a také do pohárových zápasů. Trvalou starostí byla výstavba hřiště a kabiny. Vedle malé iniciativy některých členů se ukázalo, že nestačí peníze (projevil se i vliv měnové reformy), a tak závod Rako poskytl 20 000,- Kč. 

I. mužstvo kopané sehrálo v roce 1953 36 zápasů, z nich 23 vítězných, 6 nerozhodných a  7 prohraných. Brankový poměr 175:81, dorost při poměru branek 18:10 odehrál 7 zápasů. Baník Lubná se stal přeborníkem okresu a také vyzývatelem Tatranu Rakovník o postup do Krajské soutěže. V případě postupu oddíl finančně zabezpečí Závodní rada spolu se závodem Rako. Postoupeno ale nebylo. 

27. 3. 1954 byl předsedou TJ Baník zvolen Václav Hledík, bývalý výborný brankář, kdy na vrcholu kariéry měl o něj zájem i SK Rakovník. Ve funkci však vydržel jen do 26. 8., kdy na tuto rezignoval. Novým předsedou TJ Baník byl zvolen Jiří Pergner, bývalý aktivní hokejista. Řadu let byl iniciátorem a organizátorem prací na hřišti kopané i hokeje. Po útlumu v letech 1951 a 1952 došlo po sloučení do TJ Baník k výraznému zlepšení. A. mužstvo se dvakrát stalo přeborníkem okresu a B mužstvo vítězem okresní soutěže. A mužstvo vyhrálo 17 zápasů, prohrálo 3 (všechny doma) a 2 krát hrálo nerozhodně. B mužstvo 8 krát zvítězilo, 2 krát nerozhodně a 4 krát prohrálo.

Dorost sehrál 5 zápasů. A mužstvo sehrálo zápas o postup do krajské soutěže a stalo se vítězem v okrese Praha – západ. Baník byl v sezoně 1955 účastníkem krajské soutěže, ale v konkurenci neobstál a skončil na předposledním místě a s 15 body a nelichotivým poměrem branek 26:66. Mimo to se hrálo 7 přátelských zápasů. To dorost se v této soutěži umístil na třetím místě, když sehrál 20 mistrovských zápasů, získal 25 bodů s brankovým poměrem 52:33. Žáci Baníka sehráli 5 zápasů. Jak si vedli, není v přehledu uvedeno. 

Zprávy končí rokem 1960

Pro rok 1956 bylo mužstvo dospělých zařazeno do meziokresní soutěže. Novým předsedou byl zvolen Antonín Košulič a Novým vedoucím oddílu kopané Jaroslav Šnobl, trenérem I. mužstva a dorostu byl ustanoven B. Bechyně. 7. května jedná výbor o kritickém stavu mužstva kopané bez uvedení konkrétních problémů. První zápas v této soutěži s Tatranem Zlonice se prohrává.

Ale ani další zápasy nedopadají lépe, protože dřívější opory jako B. Kejla, J. Hornof či M. Cibulka chybí a zatím nejsou nahrazení. Přesto se podařilo krizi zažehnat a po polovině soutěže, tj. v červnu 1956, je na 6. místě a je naděje se v soutěži udržet.

Přání se však nesplnilo. 7 místo a sestup, protože sestupuje 6 mužstev, a tak v roce 1957 Baník hraje opět okresní přebor. Dochází však ke zlepšení vybavení hřiště. 7. srpna 1957 je zahájena stavba umývárny na fotbalovém hřišti. V průběhu fotbalových zápasů přibývaly přestupky proti kázni. Řešeno pohovory s hráči, které provedli A. Košulič a J. Šnobl. V roce 1957 hrálo mistrovská utkání pouze I. mužstvo a žáci. I. mužstvo prohrálo pouze 2 mistrovské zápasy a žáci sehráli 10 zápasů, poměr branek 36:13. V roce 1958 bylo mužstvo kopané v čele okresního přeboru až do posledního kola, kdy jej předstihl Sokol Šanov, protože mu zápas vydalo, aby mohl postoupit do vyšší třídy. V sezóně 1959/60 se stal Baník Lubná vítězem okresního přeboru. Do dalšího soutěžního ročníku bylo přihlášeno I. mužstvo, dorost a žáci. 7. listopadu 1959 zvolen předsedou Baníku Jaroslav Šnobl, který byl ve funkci pouze do 21. listopadu 1960, kdy jej nahradil Jaroslav Fér. Vedoucím oddílu kopané se stal Květoslav Kesl, aby jej za měsíc 19. prosince nahradil Zdeněk Nikieforuk. V činnosti fotbalových mužstev v tomto období nejsou v dokumentech žádné podrobné zprávy.

Václav Malý